ObecHostín u Vojkovic
Z předhistorického období (před 9. st. našeho letopočtu)
Podle útržkovitých zpráv a zlomkových náznaků stával v okolí dnešní obce Hostín správní hrad ještě z pohanské éry historiky nazvaný Hrad v Meziříčí. Původně se zcela jistě jednalo pouze o opevněné hradiště, snad i s kamennou věží pozdějšího původu.
Někteří historikové se nejprve domnívali, že meziříčský hrad stával na vrchu Dřínov. Mělo tomu být na ostrohu ze tří stran ohraničeném, na prostranství 32 m dlouhém a 24 m širokém s okrouhlou vyvýšeninou, na které mohla stát věž.
Později však došli k poznání, že staré hradiště v Meziříčí z doby pohanských Slovanů nutno hledat na jiném místě, které by lépe odpovídalo jejich zvyklostem a bylo podepřeno archeologickými nálezy.
Při dalším bádání se historikové shodli na tom, že hradiště a hrad v Meziříčí nebyl na Dřínovském vrchu, ale na jeho úpatí 3 km směrem severovýchodním u obce Hostín, poblíž cesty - nyní silnice k Chlumínu a odbočující z cesty k Újezdci. Tomuto prostoru se říká "Na hradě" a tak je označován i na mapách.
Okolní krajina se snižuje směrem jižním i severním až na úroveň 160 m i nižší, zejména pak severně k obcím Kozárovice a Zálezlice a za nimi k řece Vltavě. V dávných dobách se tady řeka při vyšších průtocích rozlévala a tvořila četné tůně, močály a vedlejší koryta (delta řeky před soutokem). Pro pohanské Slovany, kteří pocházeli z podobných nížin, bylo takové místo "Na hradě" s okolím příhodné pro sídlo hradiště, neboť poskytovalo i podmínky pro obranu tím, že budovali příkopy a podobné zemní úpravy, které napouštěli vodou. Vodní nádrž, řeka, rybník, bažina byly velkými překážkami pro nepřítele.
Ve zmíněné lokalitě byly provedeny vykopávky a objeveny četné archeologické nálezy kultury Lužickosrbské a hradištní. V okolí byly nalezeny též vykopávky kultury nordické a únětické, což svědčí o tom, že v této krajině sídlili lidé již v době před našim letopočtem.
Pro sídlo hradiště a hradu v této lokalitě je též důležité, že kolem ní vedou a vedly i v daleké minulosti cesty. Vedle cesty a dnešní velmi rušné silnice směřující na západ přes Hostín a na východ přes Chlumín vede velmi blízko komunikace, která je ještě v současných mapách označována "Na pražské cestě" a vede od Netřeby k Újezdci a Chlumínu. V minulosti byla významnou obchodní cestou směřující k Mělníku a odbočující též směrem na Budyni nad Ohří.
V dobách raného slovanského osídlení bylo v těchto místech s velkou pravděpodobností hradiště - hrad meziříčský, opevněné sídlo s posádkou jako správní centrum župy Meziříčí.
Pojmenování župy Meziříčské se objevuje ještě v listině z roku 1337, která byla uložena nejprve v berlínském archivu, později v archivu Českého muzea. V ní uvádí král Jan, že tyto okrsky se nazývají ještě župami, každá má svého popravce, ale úřad či soud (beneficium) je společný v Praze. Je to poslední zmínka o Meziříčské župě, později se v listinách již nevyskytuje.
Hradiště v Meziříčí bylo podle předpokladů historiků napřed pod vládou Slavníkovců do jejich vyvraždění r. 995, potom Vršovců do r. 1108, kdy byl zničen hrad Liblice. Svůj vliv v této oblasti prosazovali také Zlíčané, jejichž sídlo bylo v Kouřimi. Proto došlo k válce, o které je pověst v legendě Kristiánově, že Radslav Zlický se vzdal knížeti Václavovi, když při souboji před nastoupenými bojovníky spatřil dva anděle, kteří ochraňují Václava. Správné vysvětlení je však mnohem prozaičtější - Radslavovi se za zády vzbouřil jeho bratr Zbyslav z hradu Zbyslav na Doubravce.
Hrad Meziříčí byl za těchto bojů rozvrácen a oblast Meziříčí (župa) přešla pod vládu Českého knížectví Přemyslovců. Ve 12. a 13. století se dosavadní soustava župní a hradištní měnila na krajské zřízení.
Oblast kolem dolního toku Vltavy se členila na dva kraje: kraj Slánský, k němuž patřilo i území na levém břehu Vltavy a kraj Kouřimský, k němuž bylo začleněno i území na pravém břehu Vltavy (Meziříčí).
Při tomto uspořádání vznikla dvě správní centra:
První na levém břehu ve Velvarech, na staré a důležité obchodní cestě, kde údajně byly nejprve tři velké hospody a pak teprve osada, tvrz a tržiště.
Druhé na pravém břehu Vltavy v Chlumíně, ve kterém byla vybudována ve 12. století nová tvrz, která zpočátku byla v majetku panovníka, byla osazena posádkou a nahradila tak dřívější hrad Meziříčský. Chlumín se stal také sídlem děkanství, které řídilo 19 farností v Meziříčí včetně fary Hostín. Obvod působnosti děkanství se shodoval s působností správního centra chlumínského. Vzniklo zde také živé tržiště při významné obchodní "pražské cestě", později části městečka přešly z moci panovníka do rukou Břevnovského kláštera a pražských Velfloviců. V husitských válkách se církevního dílu chopilo Staré Město Pražské a na zbytku hospodařily různé rytířské rody. Kdysi bohatý a významný Chlumín se tak stal poddanským městečkem, jehož váha trvale klesala.
