Na území obce se nachází několik památek:
Některé historické stavby se do dnešní doby bohužel nedochovaly.
Další cenné a charakteristické stavby
Historické stavby na území obce
Tvrz Hostín
Podle dochovaných zápisů stávala v obci tvrz. Vznikla zřejmě opevněním stávajícího hospodářského dvoru proti vojenským útokům nebo nájezdům loupeživých skupin. Členové nižší šlechty, kteří budováním tvrzí lépe chránili své majetky, posilovali zároveň svoje postavení a moc.
První zmínka o tvrzi pochází z r. 1594, kdy se Jan z Oškobrhu počal psát Jan na Hostíni.
Ve třicetileté válce (1618-1648), kdy bylo ve středních Čechách zničeno na 60 tvrzí, byla zničena i tvrz v Hostíně jak vypovídá zpráva kronikáře: "... vojskem vypáleny byly renesanční tvrze pánů z Oškobrhu v Hostíně".
Dnes ani nevíme kde tvrz stávala.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Farní kostel je starou chrámovou stavbou z doby románské a ranně gotické (snad z r. 1277, jistě z r. 1290) a po přestavbě v r. 1615 zčásti provedení renesančního.
V 18. století byl barokně upravován.
Zvonice
Zvonice je samostatná stavba naproti budově fary. Je to stavba obdélníkového tvaru na mohutné podezdívce, na které je vložena dřevěná vzpěradlová konstrukce ve tvaru hranolu, obedněná z prken. Zvonice je původně ze 14. století a její rekonstrukce byla provedena na počátku 17. století.
Fara a farnost
Nynější jednopatrová budova fary je z roku 1882. Zbytek staré fary je mezi novou farou a stodolou a slouží jako pomocná prostora (prádelna apod.). V areálu fary jsou ještě stavby hospodářské jako kolny, chlévy a stodola, které dosvědčují, že farnost v minulosti obhospodařovala polnosti.
Do působnost hostínské farnosti patřilo 7 obcí. Do náplně farářů patřilo také vedení matrik narozených, sňatků a zemřelých, jakož i vydávání úředních listina - křestních listů, oddacích listů a úmrtních listů. Matriky fary Hostín byly vedeny od roku 1668 do roku 1949, kdy tato působnost byla přenesena na úřady.
V současné době není místní fara obsazena a je pobočkou (lokálií) fary Obříství.
Hřbitov
Kolem kaple Božího těla je od roku 1824 nový hřbitov, který býval do té doby kolem kostela a postupně se rozšířil až k nynější faře. Na hřbitově kolem kaple mají hroby obyvatelé ze 6 obcí farnosti kromě obce Bukol, která má hřbitov kolem tamní kaple. Na náhrobku a pomníku rodiny Schusterovy je výtvarné dílo Franty Úprky (1868-1929), sochaře, který žil v Tuchoměřicích u Prahy.
Stará lípa a lipová alej
Na počátku aleje vedoucí ke hřbitovní kapli a na pokraji tzv. "Hluboké cesty" je prastará lípa malolistá, podle odhadu znalce více jak 200 let stará. Každoročně obrůstá přesto, že je postižena rozsáhlou dutinou.
Výška stromu v roce 1998 byla 14 m, obvod kmene ve výši 1,3 m byl 5,07 m. Strom je chráněný státem a je posuzován jako velmi hodnotný jedinec.
Lipová alej vedoucí ke kapli Božího Těla sestává ze 35 lip malolistých, 27 jilmů a 5 javorů. Stáří těchto stromů je podle znaleckého posudku kolem 150 let, takže mohly být vysazeny kolem roku 1850. Podle vypracovaného projektu budou v nejbližší době nově vysázeny lípy malolisté v počtu kolem 30 kusů na místech uhynulých stromů.
Pomník padlým
Do života občanů rozvíjející se obce neblaze zasáhla první světová válka, která se v životě obyvatel obce projevila především odchodem mnoha mužů na frontu, ze které se mnozí již nevrátili a jiní se vrátili postiženi ze zranění z bojů. Jména těch občanů ze všech obcí farnosti, kteří padli na bojištích první světové války, jsou na památku a k jejich poctě zapsána na pomníku padlých v lipové aleji u hřbitova. Na vybudování pomníku se podílely obce zdejší farnosti - Hostín, Bukol, Dědibaby, Dřínov, Křivousy, Újezdec a Vojkovice.
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:14
TÝDEN:14
CELKEM:444239