|
|
Zajímavosti
z historie z obce
|
|
Pověst o
původu jména
V místních kronikách a lidovém podání se o vzniku názvu obce
traduje také pověst, podle níž v dávných dobách žil v Praze velmož
se svou dcerou, která se zamilovala do zbrojnoše a protože otec
lásce nepřál, uprchla s ním z domu. Po několika letech velmož se
svou družinou lovil ve zdejší krajině a zabloudil (byly zde bažiny
- Vltavská delta), až přišel k brodu přes Vltavu u Nelahozevsi.
Chtěl zde přenocovat, ale stráž ho nechtěla pustit, že pán není
doma. Přivolaná paní domu poznala ve velmoži svého otce, ale
nedala na sobě nic znát. Ráno poslala svého syna, aby hostu donesl
vodu na umytí a řekl: "Dědečku, vaši vnuci vám přináší vodu a
ručník." Velmož poznal v chlapcích podobu svého rodu, s dcerou i
zetěm se usmířil a na místě, kde zabloudil, vystrojili hostinu. Od
toho název obce "Hostín". |
|
Zajímavosti |
|
|
PŘÍRODNÍ
POHROMY
Povodně
Řeky
Vltava i Labe se v době déle trvajících dešťů či při jarním tání
často rozlévaly ve zdejší rovinaté krajině z břehů. V prostoru
obce to byla řeka Vltava, která se při zvýšeném průtoku rozlévala
a vytvářela povodně. Podle dochovaných zpráv uvádíme přehled
velkých povodní od 18. století:
-
V
18. století v letech 1712, 1770 a 1772, „...kdy byla též
velká nouze a hlad“, v roce 1784 „... v
celém Meziříčí obrovské jezero...“
-
V
19. století v letech 1824, 1830 a 1840 „...veliká
voda téměř jako v roce 1784.“
-
Roku
1862 byly podle zpráv z kroniky trvalé záplavy od února do října.
V zápiscích kronikáře Josefa Vorlíčka je líčena skutečná
událost z povodní tohoto roku: „Při
povodni v roce 1862 dne 3. února zdejší obyvatel a hostinský Václav Štajner, otec 5 dětí, spolu s jedním chasníkem zhotovili
plavidlo ze žebřin a prken a plavili se po zdejší tůni. U přejížďky
k Bukoli se plavidlo zvrátilo a nakonec jmenovaný hostinský a další
dva sousedi, kteří jej chtěli vyprostit, utonuli."
-
Další
velká povodeň byla roku 1872. V roce 1890 stoupla voda o několik
metrů a zaplavila značnou část Meziříčí a vznikly také velké
školy, rovněž v dubnu roku 1900.
-
Na
počátku 20. století se počet i rozsah povodní snížil z důvodu
stavby zpevněných břehů a ochranných hrází. Koryta těchto řek
jsou nyní stabilizována regulací.
-
Ve
20. století byla velká povodeň v obci v roce 1940, kdy se voda
rozlila u obce Hostín až k silnici do Vojkovic, zaplavila cesty do Bukole a Křivous a po opadnutí vody zůstaly na polích veliké
kusy ledu.
-
Poslední
velká povodeň byla v roce 1954.
Od té doby v naší krajině velké povodně nejsou, neboť šest přehrad
na Vltavě a soustava jezů jsou schopné přívaly vod zadržet.
Poznámka
webmastera: z této víry byl kronikář v roce 2002 vyléčen
Veliká
sucha
Suché
roky, kdy téměř nepršelo, byly příčinou neúrody a posléze hladu
a bídy. Nadměrně suchých let nebylo tolik jako povodní, ale následky
sucha byly vážnější. Podle záznamů byla veliká sucha od 16.
století v těchto letech: 1538 (katastrofální), 1674 a 1724
(katastrofální) a další v r. 1842 a v r. 1947.
Cholera
a dobytčí mor
Cholera řádila v širokém okolí v roce 1832 a byla příčinou
náhlého úmrtí mnoha lidí, kdy například v lednu 1832 zemřelo na
tuto nemoc jen ve Dřínově 32 lidí. V roce 1838 vypukl dobytčí mor
u hovězího dobytka. Denně uhynulo 5 až 8 kusů, v Hostíně celkem
104 kusů dobytka a tak vznikla veliká škoda chovatelům těchto
hospodářských zvířat.
Požáry
V 19. století byla obec Hostín dost často postižena tímto ničivým
živlem. Zprávy o požárech zaznamenal Josef Vorlíček ve svých zápiscích.
První požár zapsal v roce 1827, kdy mu bylo 31 let a do té doby
nepamatoval, že by v obci hořelo. Zmíněný požár vznikl o půlnoci
týden před sv. Duchem a lehl popelem jeden statek a dva domy. Zápisky
kronikáře jsou podrobné a dále uvádějí 8 dalších menších požárů,
až k roku 1863, kdy došlo k největšímu ničivému požáru.
Dne 20. září 1863 se rozšířil v několika minutách ze stodoly v čp. 11 na 16 domů a 9 stodol s velkým množstvím složeného obilí. |
|
|
|
|
|
|